Krokodýl jako predátor

Společně s ptáky se krokodýli řadí do jediné žijící skupiny ze skupiny archosauria, Do této skupiny patřili i dinosauři. Proto se jedná o nejbližší žijící příbuzné ptáků, se kterými společně tvoří klad Archosauři.
Největším druh krokodýla je krokodýl mořský. Jedinec, který dosáhl největší velikosti, měřil úctyhodných šest a půl metru délky. O něco menší je druh krokodýla africký krokodýl nilský. Nejmenší z druhu krokodýlů je potom krokodýl čelnatý.

Tělo krokodýla

Krokodýli jsou velicí a robustní plazi s dlouhým silným ocasem a mohutnou, ale částečně také dutou lebkou.  Tělo má krokodýl pokryto rohovitými štíty a šupinami, pod kterými leží kostěné desky. Kůži má krokodýl velice tvrdou, pevnou a zrohovatělou, jeho štíty mu na povrchu vytvářejí jakýsi pancíř. Nejvíce rohovitých štítů má krokodýl na zádech a na krku.

Krokodýli jsou velice dobrými plavci. Při plavání si napomáhají silným, ze stran zploštělým ocasem. Nohy pak má krokodýl při plavání přitisknuté k tělu. Nejvíce rozvinutých svalů má tento mohutný plaz v oblasti krku a na nohách. Končetiny jsou však dosti krátké. Na nohou má potom krokodýl pět prstů. Jejich čelist je velmi široká, stejně jako čelist aligátorů a kajmanů. Stisk čelistí je neuvěřitelně silný.

 Mají největší stisk čelistí ze všech žijících živočichů. Kupodivu svaly, díky kterým krokodýl otevírá čelisti jsou velmi slabé a zabránit otevření čelistí dokáže pouhou rukou i člověk.  Krokodýlí zuby se jim v průběhu života až padesátkrát nahrazují.

Krokodýl na souši

Na souši bývá krokodýl poměrně pomalý. Pod vodou potom vydrží krokodýl na jedno nadechnutí až patnáct minut.  Potrava krokodýlů se skládá z různých savců, ptáků, ryb, ale také se živí jinými plazi, které loví, anebo požírá jejich mršiny, které najde. Krokodýli polykají kořist vcelku, a pokud je potrava příliš veliká, trhají si od ní kusy masa pohybem hlavy ze strany na stranu.