Českosaské Švýcarsko – perla severozápadních Čech

Cestování

Naše země nám nabízí mnoho přírodních krás. Stačí jen vyrazit za město a kochat se zdejší krajinou. Ta nejkrásnější místa byla prohlášena národními parky a jedním z nich je Národní park České Švýcarsko (Ústecký kraj), na který na hranici s Německem navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz). Park dále z velké části obepíná Chráněná krajinná oblast Labské pískovce. Z výčtu navazujících chráněných oblastí je hned patrné, že se jedná o oblast výjimečnou a jistě bude stát za to ji navštívit.
skály v Českém Švýcarsku
Hlavním důvodem zřízení národních parků jsou skalní města nacházející se v této oblasti. Na první pohled Vás uchvátí majestátní skalní hřbety, pískovcové věže, stolové hory a kaňony. Nejvyšší hora Národního parku je Růžový vrch (vrchol leží v nadmořské výšce 619 m.n.m.), proti tomu se v oblasti nachází také nejníže položené místo v ČR, tj. kaňon ve Hřensku (114 m.n.m.).
hotel pod skalami
Hřensko je jedno z turisticky nejznámějších míst v oblasti. Ve městě je možné obdivovat místní lidovou architekturu, která je také předmětem ochrany – jedná se o roubené a hrázděné domy s podstávkou. Odtud se můžete vydat na romantickou procházku podél toku řeky Kamenice, odkud budete muset po pár stovkách metrů vystoupat po příkrých kamenných schodech a opustit kaňon nebo pokračovat na loďkách Edmundovou a Divokou soutěskou. Plavbu Vám zpříjemní převozník svým zábavným výkladem a pokochat se budete moct zajímavými skalními útvary, ke kterým se (jak jinak) váže spousta pověstí a historek. V oblasti se nachází také Dolský mlýn, který se stal kulisou pro filmové pohádky.
budova v horách
Ať už opustíte soutěsku jakkoli, vydejte se po značených cestách k Pravčické bráně. Tento nezapomenutelný skalní útvar nabízí také úchvatný výhled do okolní krajiny a právem se stal symbolem Českého Švýcarska. Impozantní útvar s rozpětím oblouku 26,5 m a výškou otvoru 16 m můžete obdivovat z okolních vyhlídek. Neodmyslitelnou součástí Pravčické brány je výletní zámeček Sokolí hnízdo.

Irsko

Cestování

V očích mnohých z nás je Irsko spíše zemědělskou zemí, kde se za každým kamenem schovává skřítek se svým hrncem plným zlaťáků. Stále zelený ostrov, kde se zastavil čas a klid na Vás dýchne na každém kroku. Lidé zde jsou mírní, upovídaní a rádi Vám vždy poradí. Večer si můžete zasednout do místní hospůdky ke sklence Guinnessu a poslechnout si neodolatelnou irskou hudbu. Ano, to vše je pravda. Na druhou stranu je Irsko poznamenané nepokoji, které v zemi v různých dobách vládly. V současnosti je to však dynamicky se rozvíjející země, keltský tygr, odkud už obyvatelé nemusejí emigrovat za prací. Je to hrdý, ale stále pohostinný národ.

irské jezero a stará budova
Dublin

Hlavním městem Irska je Dublin. Centrum města je poměrně malé a lze ho pohodlně projít pěšky. Většina zajímavostí leží na jižním břehu řeky Liffey. Jedná se zejména o Trinity College – nejkrásnější soubor univerzitních budov v Irsku, kde studovali např. Oscar Wilde, první irská prezidentka Mary Robinson, vůdce povstalců Wolfe Tone nebo spisovatel Samuel Beckett. Je zde rovněž uložena kniha z Kellsu, která platí z nejkrásnější knihu světa (vytvořili ji kolem roku 800 mniši z kláštera v Kellsu).

Zeleným srdcem Dublinu je St.Stephen's Green – devět hektarů zahrad v jižní
části města. Park je oblíbeným místem pro odpočinek a celé generace místních se sem chodí opalovat pod stromy, procházet a flirtovat.

Dublinský hrad je pro místní spíše symbolem anglické nadvlády. Byl postaven na počátku 13. stol. jako sídlo anglických panovníků. Tím přestal být až v roce 1922 vyhlášením Svobodného irského státu. Původní hrad byl vystavěn v georgiánském stylu, během staletí však byl několikrát přestavován. Nyní zde stojí za shlédnutí  Krypta a Státní sály.

Trinity College
Brú na Bóinne

Pokud Vás ale zajímá spíše předkřesťanská historie, vydejte se k řece Boyne, u které leží Brú na Bóinne (Palác na Boyne). Více než padesát starověkých monumentů tvoří místo  nejhustším výskytem památek tohoto druhu v Evropě. Zde nalezené záznamy jsou pro nás dosud nerozluštitelné, ale ohromí Vás síla těchto hrobů, pevností a stojících kamenů. Nejznámější chodbový hrob Newgrange (hroby tohoto typu se stavěly v období 4-3 tis. let př.n.l.) je mohylou postavenou z nejméně 182 000 tun kamení s vrstvou hlíny a lastur z Boyne. Vnější kruhovou stěnu hrobu zajišťuje 97 masivních kamenných bloků. Stavba tohoto hrobu musela dle odhadů trvat něco mezi 40 a 80 let.

Máte-li rádi trochu mystičtější zážitky, navštivte místo v době zimního slunovratu.Osvícení vnitřku pohřební mohyly během svítání za zimního slunovratu však chtějí vidět na vlastní oči desetitisíce lidí, do centrální komory se jich však vejde jen asi 20. A tak se o místa losuje!

Země samozřejmě nabízí i spoustu krásných míst, které stojí za to vidět. Tak neváhejte a navštivte tento úžasný ostrov!

Hadriánův val

Cestování

V minulosti se různé kultury a národy snažili kvůli obraně před nepřáteli stavět barikády, které by znemožnily na dané území zaútočit. Největší a nejslavnější (také dodnes dochovanou) zdí je Velká čínská zeď, která po staletí chrání Čínu. (Původně byla postavená kvůli mongolským nájezdům.) Za obdobu této stavby můžeme jistě považovat i Berlínskou zeď postavenou po Druhé světové válce.

Na území Velké Británie najdeme dodnes pozůstatky Hadriánova valu. Ten nechal v 2. stol.n.l. postavit římský císař Hadrián jako obranu před Pikty (původními obyvateli Skotska – tehdejší Kaledonie). Julius Caesar již v roce 55 př.n.l. zavítal na Britské ostrovy, později se mu podařilo velkou část území dobýt. V roce 105 n.l. však Římané utrpěli drtivou porážku právě od Piktů a rozhodli se proto stáhnout na jižní část ostrovů. Až 6 metrů vysoká a 3 metry široká zeď měla o cca sto let později ochránit římské impérium od případných nájezdů severních sousedů.
Hadriánův val
Hadriánův val měřil úctyhodných 117 kilometrů a měl 80 bran, kterými bylo možné cestovat i přepravovat zboží (samozřejmě řádně proclené). Pohyb osob však byl přísně sledován. Kvůli tomu stála u každé brány malá pevnost, kde žili vojáci povětšinou i se svými rodinami, takže se z pevností staly často téměř hrady.

Antoninův val

O několik let později se Hadriánův nástupce císař Antoninus Pius pokusil dobýt další území, proto vznikl cca 160 km severně od Hadriánova valu Antoninův val. Římanům se ale nedařilo kontrolovat oblast mezi oběma valy a proto se stáhli zpět za Hadriánův val. Oblast byla tedy již za 20 let opuštěna.

zdi v Anglii
Historická památka

Dnes je na místě Hadriánova valu jen ruina – z původní zdi se dochovaly základy. Římané oblast opustili v 5.stol.n.l. a zeď si rozebrali vesničané, kteří z kamenů postavili své farmy a další stavby. Základy valu a pozůstatky pevností však byly v roce 1987 zapsány na seznam kulturního dědictví UNESCO a dnes patří mezi oblíbené turistické destinace. Pokud byste chtěli památku vidět na vlastní oči, vydejte se kousek jižně od současné hranice mezi Anglií a Skotskem.