Archives Leden 2019

Dnes se na trhu objevují odvážné barevné vzory, které mají úspěch mezi mladými lidmi i starší generací. Výhodou tapet je zakrytí některých nerovností podkladu, přičemž na první pohled vynikne struktura a vzorování, ať už se jedná o klasické papírové, nebo z vinylu, či s přídavkem skelných vláken. Úspěšně se prodávají i materiály s trojrozměrným efektem nebo klasické fototapety.

Dnes se nejvíce využívají tzv. vliesové role, které lze do jisté míry omývat vodou, a na stěnách vytvoří souvislou vrstvu jako částečnou zvukovou a tepelnou bariéru. K těm extrémně odolným se řadí vinyl, jeho výhodou je snadná aplikace na všechny druhy povrchů a dokonalé zakrytí podkladových nerovností a prasklin zdiva a omítky. Bohužel se jedná o plast, tudíž materiál neprodyšný a z toho důvodu nevhodný zejména do ložnice nebo pokoje, kde spí malé děti.

Postup při pokládce

Pokládka je velmi jednoduchá a zvládne ji každý. Nejobtížnějším krokem bývá příprava podkladu, zvláště odstranění starých tapet. Práci si usnadníme docela obyčejným octem, smícháme-li jej s vodou ve stejném poměru. Podklad musí být před tapetováním čistý, zbavený odlupující se malby a omítky a především suchý. Savé povrchy by se měly opatřit penetrací a ty nesavé musí být zbavené mastnoty.
Pro samotnou pokládku postačí v místnosti teplota kolem 20 stupňů, se zajištěným větráním, ale ne s průvanem. Materiál by také měl mít možnost průběžně vysychat, místnost nesmí být příliš vlhká. Lepidlo se nanáší buď širokým štětcem, nebo válečkem, řiďte se hlavně návodem, neboť u některých tapet se nanáší přímo na ně a poté se vzájemně překládají, anebo se jedna vrstva nanese na zeď.

Odřezávání provádíme technickým nožem podle pravítka, řez je přesnější než při stříhání nůžkami. Samotná pokládka se provádí logicky shora dolů, postupujeme pomalu a opatrně, vzduchové bubliny vyhlazujeme jemným kartáčem od středu ke stranám. Precizní pokládka zvládne navázání jednotlivých plátů bez přesahu, pamatujte však na to, že se materiál papírových rolí namáčením roztahuje a při vysychání se smršťuje.

Tyto cviky jistě zná každý, kdo pravidelně chodí to fitness centra. Pravděpodobně je máte ve svém tréninku taky zařazené. Ale mají opravdu své opodstatnění? Neriskujeme při nich spíše zranění než objektivní progres? Zde je 8 nejhorších cviků, které je lepší vynechat. P. S.: Milovníky posilovacích strojů nepotěšíme.

1.       Stroj na břišní svaly
Tato mašinka funguje tak, že se posadíte, hrudníkem se opřete o tyč a předklonem trupu jí tlačíte dolů a dopředu. Břišáky se sice zapojují, ale omezeně. Navíc přetěžujete hluboké zádové svalstvo. Hrozí vám bolesti beder. Navíc chybí nervosvalová spolupráce a břišní svaly tak jsou „nefunkční“
2.       Tlaky za hlavou
V sedě tlačíte činku za hlavou nahoru? Ramena se sice zapojují, ale v nepřirozeném směru. Klouby se přetěžují, což působí na kloubní pouzdro. Mění se struktura vazů a rameno „zamrzne“.
3.       Bench press ve stroji
Na hrudník není lepší cvik než „bench“. Tlaky velké činky ve stroji však cílí izolovaně jen ha prsní svaly, čímž se přetěžují. Zároveň okolní svalové skupiny zaostávají. Hrudník se tak rozvíjí nerovnoměrně.

4.       Přístroj na roznožování
Kyčle na tomto stroji dostávají pořádně zabrat. Abduktory a adduktory kyčle nejsou svaly, které jsou přirozeně zaměřeny na práci s těžkou vahou. Tento stroj je tedy nepřirozeně přetěžuje. Koledujeme si o omezení pohyblivosti kyčlí.
5.       „Seated torso rotation machine“
Sedíte na otočné židli a pomocí bederní páteře otáčíte spodkem těla, zatímco horní polovina setrvává na místě. Tento pohyb, pokud je zatížen taháním váhy, je nebezpečný, jelikož bederní páteř má primárně funkci posturální, nikoliv fázickou!
6.       Přítahy činky k bradě
Tento cvik, především při vyšších vahách, přetěžuje horní vlákna trapézů, což vede k přetížení a bolestem krční páteře. Navíc dostávají zabrat ramena a především zápestí.
7.       Stahování horník kladky za hlavu
Důvody, proč tento cvik nedělat, jsou v podstatě stejné, jako u bodu2.
8.       Leg press
Přístroj na leg press vás nutí držet záda prohnutá v bedrech, čímž si koledujete o problémy s ploténkami. Jelikož většinou nohama vytlačujete velké váhy, dostávají struktury v bederní oblasti za úkol pomáhat pohybu nohou. Výsledkem je tlak na bederní páteř, která je ve flexi.